Jak si vede Česká republika v rozvoji Smart Cities?

Rozvoj měst i obcí dnes naráží na nejrůznější úskalí. Města založená před stovkami let přestávají dispozičně stačit současným nárokům na dopravu, infrastrukturu i kvalitu života a životního prostředí. Jejich zásadní přestavba není možná, a tak se jako zatím jediné řešení jeví takzvaný udržitelný rozvoj a inteligentní řízení municipalit s využitím chytrých technologií, tedy koncept, který označujeme pojmem Smart Cities.

Organizátoři soutěže Chytrá radnice, v níž soutěží města a obce o to, které z nich nejlépe zavádí moderní technologie, dávají možnost hlasovat o jednotlivých soutěžních projektech i veřejnosti. Na webu www.chytra-radnice.cz se mohou lidé seznámit s projekty a následně je podpořit i svým hlasem. Každý může hlasovat pouze jednou, anketa se uzavře 29. září.

Do soutěže Chytrá radnice je přihlášeno celkem 64 projektů. Jsou rozděleny do pěti soutěžních kategorií. Odborná porota z řad organizátorů, akademické obce i partnerů, které předsedá ekonom Pavel Kysilka, v současnosti vyhodnocuje projekty z hlediska originality, efektivity a celkového přínosu.

„Zavádění moderních technologií do řízení měst a obcí není samoúčelné – smysl má tehdy, když napomáhá efektivnějšímu provozu, anebo usnadňuje život občanů. Považuji proto za skvělé, že soutěž Chytrá radnice umožňuje občanům posoudit přínosy jednotlivých projektů a podpořit je svým hlasem. Bude zajímavé sledovat, jak se názory poroty prolnou s míněním širokého publika,“ říká Pavel Kysilka.

I v naší republice se již s projekty z oblasti Smart Cities setkáváme, i když často u nich vidíme problémy především s koncepčností navrhovaných řešení. Nicméně dobře fungujících nápadů je již u nás i v zahraničí úspěšně implementováno dost na to, aby mohly nabídnout inspiraci i poučení. Právě inspiraci a ocenění dobrých nápadů a řešení v oblasti Smart Cities si klade za cíl soutěž Chytrá radnice, kam města, obce i soukromé subjekty přihlašují nejrůznější projekty na inovativní správu dopravy, řízení energií, odpadové hospodářství, komunikaci s úřady a podobně. Zástupcům organizátorů této soutěže a vybraným odborníkům jsme v souvislosti s konceptem Smart Cities položili dvě otázky:

Pozorujete za poslední tři roky v oblasti Smart Cities významnější vývoj?
Jak si vede Česká republika? Drží krok s okolím, nebo zaostává?

Tomáš Budník

generální ředitel O2

Největší změna souvisí s tím, jak roste počet obyvatel v evropských metropolích a zvyšují se jejich nároky na životní úroveň i s ohledem na proces digitalizace. Lidé si přejí ve městech Wi-Fi hotspoty, aby mohli maximum úkolů řešit přes chytrý telefon, chtějí semafory, které reagují na aktuální provoz, a podobně; svou roli hraje rovněž sdílená ekonomika. A města v konceptu Smart Cities hledají cesty, jak jim vyjít vstříc. Zaznamenáváme prudký nárůst žádostí o spolupráci, neboť technologická řešení jdou ruku v ruce s rychlým a stabilním internetovým připojením.

Rozhodně nezaostáváme, i když na špici také nejsme. Všichni vzhlížíme k městům, jako je Barcelona, Malmö či Vídeň, ale zbytek Evropy je přibližně na stejné pozici. My dlouhodobě spolupracujeme s třicetitisícovým Kolínem, který je pro nás jakousi laboratoří nápadů. Aktuálně zde realizujeme projekt chytrého odpadového hospodářství. Ale rádi bychom podpořili více chytrých řešení, a proto tímto vyzývám starosty menších i větších měst, ať nás se svými požadavky a nápady neváhají kontaktovat.

Mgr. Jarmila Plachá

Head of ŠKODA AUTO DigiLab

Označení „Smart City“ se bohužel stává prázdným klišé a mnoho lidí netuší, co tento pojem skrývá. My se v úzké spolupráci s městy snažíme odstraňovat problémy jejich obyvatel a návštěvníků nejen v souvislosti s dopravou. Uvedla bych systém pro chytré parkování, nebo projekty pro sdílení mobility, jako je carsharing, ride sharing a jiné formy sdílené ekonomiky. Všechna tato řešení nyní v různých podobách testujeme.

V České republice se rozbíhají zajímavé aktivity a projekty, ale jinde jsou v nabídce nových služeb mobility a integrovaných řešení dopravy podstatně dál. Například Helsinky pro tyto účely využívají aplikaci Whim. Pokrokovými městy v tomto ohledu jsou i Vídeň, Hannover, Singapur nebo Barcelona, od nichž se můžeme učit. Zásadní je získat podporu daného města, ale nutné je i zapojení dalších partnerů.

Ing. Milan Hašek

ředitel útvaru Veřejný sektor, Česká spořitelna

Vývoj v poslední době bych označil za dynamický. Ve vyspělých zemích se stává modernizace měst, s cílem zajistit vyšší životní komfort, efektivnější hospodaření a zejména udržitelný rozvoj, fenoménem. Je dobře, že stále více zajímavých technologických projektů zaznamenáváme i v českých městech. Soutěž Chytrá radnice nám ukázala, že se i u nás posouváme od přemýšlení o chytrých „zlepšovácích“ k realizaci konkrétních projektů.

Fenomén Smart City se v Česku teprve rozjíždí. V mnoha zemích jsou dále, například na vídeňské univerzitě již otevřeli i samostatný studijní obor Smart Cities. Ale nejde o závod s časem. Mnohem důležitější je dát lidem šanci podílet se na chodu jejich města a přesvědčit je, že tak mají možnost zlepšovat svůj životní standard.

Mgr. Ondřej Malý

koordinátor digitální agendy ČR, Úřad vlády ČR

Já vnímám vývoj ve třech rovinách. Ve finanční oblasti je zřetelný pokrok v možnostech financování s využitím fondů Evropské unie. Přibývá strategických dokumentů a metodik zaměřených na Smart City. A existuje stále více pracovních skupin, komisí i soutěží, které napomáhají tomu, aby města a obce sdílely poznatky z praxe i tipy pro realizaci chytrých řešení.

Nevedeme si špatně, ale města a obce si musí uvědomit, že Smart City nejsou jen chytré lavičky nebo lampy. Uvítal bych, kdyby se zpřístupnila data z různých senzorů či systémů a mohly je využívat neziskovky, soukromá sféra i ostatní. Je fajn, když se na předměstí ukazuje, že na parkovišti na náměstí je x volných míst, ale kdyby tuto informaci město poskytlo jako opendata, může s ní pracovat třeba online navigace Waze, kterou používají desítky tisíc řidičů. S otevřenými daty se dají dělat skutečná kouzla a zlepšovat život občanů měst i jejich návštěvníků.

Ing. Libor Sušil

marketingový manažer, CROSS Zlín

Za poslední tři roky pozoruji, že pojem Smart City vstoupil do běžného slovníku všech, kteří se zabývají rozvojem měst. Ale vedle účelných a opravdu zajímavých řešení vznikají i velmi bizarní projekty. Města i dodavatelé chytrých systémů si uvědomují, že moderní technologie a produkty přinášejí nové možnosti pro lepší, snadnější a spokojenější život. Pojem Smart City se stal jakýmsi marketingovým buzzwordem, který otevřel rozsáhlou diskusi mezi zastupiteli a velikou část z nich motivoval k zamyšlení, jak dál.

Z pohledu výrobce technologií pro chytrá města se silnou orientací na export musím potvrdit, že v České republice zaostáváme. To, co se v naší kotlině prezentuje jako novinka, v zahraničí často již řadu let běžně funguje. Například nyní často proklamovaný bikesharing mají v tureckém Izmiru už od roku 2014, čítá 500 bicyklů a 33 stanic. Kola i stanice jsem viděl, jsou ve vysokém standardu, dobře označené, snadno dostupné, vybavené moderními stojany i samoobslužnými platebními terminály. A podobné to je v řadě dalších tureckých měst.

Mgr. Jiří Šmíd

finanční ředitel, AVE CZ odpadové hospodářství

Rozhodně ano, oblasti je věnována výrazně větší publicita a mnohem více obcí se zabývá možnostmi využití moderních technologií pro svou správu. Skutečně realizovaných příkladů komplexních řešení je však zatím málo. V mnoha případech jsou teprve ve fázi úvah, na jaké oblasti se zaměřit, nebo se objevují izolovaná řešení jednotlivých dílčích oblastí. Zcela jistě lze tedy očekávat růst počtu realizovaných projektů v příštích letech.

To si netroufáme kvalifikovaně posoudit. Známe konkrétní příklady ze zahraničí, ale neradi bychom spekulovali o tom, zda obce v České republice při využívání technologií postupují v průměru rychleji či pomaleji než obce v okolních zemích.

Stát by měl pomoci s financováním

Jihočeský Písek je jedním z měst, která bychom mohli označit jako průkopníky konceptu Smart Cities. Proto jsme si o zkušenostech se zaváděním inovativních řešení do praxe popovídali s prvním místostarostou Písku JUDr. Josefem Knotem, MBA.

Proč se podle vašeho názoru realizuje tak málo komplexnějších implementací?
Samosprávám zpravidla chybí strategie a hlavně kvalifikovaný personál. Dotační programy také dost často bývají složitě vypisované a pro obce neuchopitelné.

Co musí stát, města a firmy udělat pro to, aby koncept Smart Cities opravdu fungoval?
Provázat samosprávu s inovačně zaměřeným privátním sektorem a s akademickou sférou. Tomu ale musí předcházet kvalitní strategický dokument a zájem o danou věc. Stát by měl pomoci s financováním, začlenit Smart Cities k podporovaným tématům v evropských fondech. My úzce spolupracujeme s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem životního prostředí; Písek je pro ně jakýmsi testem. Soukromý sektor také pomáhá, ale narážíme na legislativu. Užitečné jsou pro nás i kontakty s největším oborovým sdružením Czech Smart City Cluster, jež sídlí v Písku. Komunikace s ním nám osvětluje aktuální možnosti trhu.

Jak vidíte současný stav využívání chytrých řešení v životě municipalit v České republice?
Naše město je jakýmsi průkopníkem. Byli jsme první, kdo získal jednomyslnou podporu rozvoje Smart City od zastupitelstva jako nejvyššího orgánu města. Své projekty mají i Praha, Brno či Ostrava, ale trvalou podporu měst střední velikosti, jakým je Písek, moc nevidíme. Jsou zde parciální projekty, ale ty nemohou využívat synergických efektů s dalšími chytrými opatřeními, Smart City je potřeba rozvíjet systematicky.

Můžete uvést příklady chytrých řešení, která fungují u vás?
Pracujeme na energetickém zpracování kalů, vytváříme komplexní parkovací systém s navigací na volná místa, rozvíjíme integrační platformu, jakýsi městský komunikační cloud. Na těchto projektech se podílí naše vlastní organizační složka. Minitým expertů, které považuji za nejlepší z nejlepších u nás, platíme z evropských peněz.

A co nám chybí, abychom byli v implementaci moderních technologií úspěšnější?
Především již zmínění experti. U nás je jich omezený počet a jsou velmi drazí, ale musíte najít způsob, jak je motivovat, aby pracovali „v městském dresu“. Jinak se dostanete do vleku firem, které dnes jako smart prezentují cokoliv.

Zdroj: SystemOnLine.cz, https://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/jak-si-vede-ceska-republika-v-rozvoji-smart-cities.htm

Zpět na výpis